čtvrtek 3. srpna 2017

Genetika Mínojců a Mykéňanů

Mínojská civilizace vzkvétala na ostrově Kréta před 4600 až 3100 lety. Její úzké kontakty s Egyptem byli důvodem bohatého kulturního rozvoje, který vyústil v první používání písma v Evropě. Mykénská civilizace řecké pevniny, která na tu Mínojskou částečně navázala, se objevila před 3600 lety.  Jaký byl původ lidí těchto kultur zkoumali genetici z Max Plankova institutu podle 19 ostatků z obou oblastí. Výsledek není až tak překvapivý. Obě populace jsou z více než tří čtvrtin stejné s prvními zemědělci z Anatolie a egejské oblasti. Zbytek pochází z Kavkazu a Íránu. Mykénci však v sobě mají ještě stopy po východoevropských lovcích. Současní Řekové jsou velmi podobní Mykéncům s tím, že přijali ještě malé stopy genů od dalších populací.

http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature23310.html?foxtrotcallback=true

pátek 28. července 2017

Kdo jsou potomci Kanaánců?

Analýza DNA z kostí 5 lidí starých 4000 let z města Sidónu ukázala, že tehdejší Kanaánci byli zčásti původní obyvatelé a zčásti východní migranti, kteří přišli před 5000 lety. Ze současných populací mají k tehdejším Kanaáncům nejblíže Libanonci, kteří do svých genů přijali menší množství euroasijské migrace před 3.8 až 2,2 tisíci lety. To byla doba, kdy do Kanaánu přicházeli invaze Asyřanů, Peršanů a dalších.

https://www.sciencedaily.com/releases/2017/07/170727122039.htm

středa 26. července 2017

Tajemný předek ve slinách subsaharských Afričanů

Populace subsaharských Afričanů má ve své DNA velmi zvláštní gen MUC7 pro tvorbu trávícího proteinu mucinu-7. Liší se od ostatních populací ještě víc než varianta jakou měli neandrtálci. Pomocí statistických výpočtů bylo zjištěno, že tento gen subsaharští Afričané získali zřejmě od cizí populace před přibližně 150 tisíci lety a tato cizí populace byla od lidí geneticky oddělena 1,5-2 milióny let.

Pokud bychom chtěli pátrat, kdo by mohl být tím tajemným dárcem genu z cizí populace, při současných znalostech se nabízí jediné možné řešení. Jediný hominid, který žil ještě před 200 tisíci lety v subsaharské Africe a od lidí se oddělil před 1,5-2 milióny lety je Homo naledi.

http://www.buffalo.edu/news/releases/2017/07/028.html

čtvrtek 20. července 2017

Lidé údajně osídlili Austrálii už před 65 tisíci lety

Data osídlení různých oblastí se stále posouvají tak, jak se objevují nové archeologické nálezy, které svým stářím občas předčí ty předchozí. Všechno má ale své meze a nález středověké mince na keltském hradišti vyvolá spíš otázky týkající se okolností nálezu než by posunul obecně přijímanou hranici středověku.

Podobný překvapivý nález se podařil v Austrálii. Kamenné nástroje nalezené pod skalním převisem na severu kontinentu byly datovány pomocí opticky stimulované luminiscence na 65 tisíc let. Za nejzazší datum příchodu australských domorodců se přitom považuje 55 tisíc let. Posunout tuto hranici o 10 tisíc let není bohužel tak jednoduché, protože stáří 55 tisíc pro Austrálce neposkytovala doposud jen archeologie, ale také genetika. Z celé situace existují pouze tato východiska:


  1. Do Austrálie skutečně přišli lidé před 65 tisíci lety, ale nebyli to předci současných Austrálců. Měli jiný genetický profil.
  2. Poměrně mladá metoda opticky stimulované luminiscence má metodickou chybu, nebo byla špatně použita.
  3. Je třeba revidovat genetické hodiny pro mitochondriální DNA, chromozom Y a jadernou DNA, přestože v celé řadě jiných situací celkem dobře odpovídají archeologickým nálezům.

Nejpravděpodobnější je bod 2. protože by to nebylo poprvé, kdy datování pomocí OSL dává mnohem vyšší výsledky než ostatní metody (jako třeba v případě Mungo).

http://www.washington.edu/news/2017/07/19/artifacts-suggest-humans-arrived-in-australia-earlier-than-thought/

pondělí 10. července 2017

Nejstarší mtDNA neandrtálce

Vědci z Max Plankova Institutu analyzovali nejstarší mitochondriální DNA neandrtálce ze stehenní kosti nalezené v Německu v roce 1937. Její stáří bylo stanoveno na 124 tisíc let.

Existuje mnohem starší analyzovaná mitochondriální DNA neandrtálce, shodou okolností také ze stehenní kosti, ale ze Španělska. Ta ovšem nepatří do linie neandrtálců, ale má blíže k Denisovanům. Jaderná DNA je však neandrtálská.

Jak je to vůbec možné a co to znamená? Znamená to, že evoluce není zdaleka přímočará a jednoduchá. Předci neandrtálců, kteří se od lidí oddělili před přibližně 700 tisíci lety, měli blízko k Denisovanům. Ovšem později získali mitochondriální DNA od lidské linie. Současný nález pomohl přibližně určit událost, kdy k tomu došlo. Bylo to před 470-220 tisíci lety.

Někdy v této době se do Evropy mezi neandrtálce dostala mitochondriální DNA, která pochází z lidského rodu. Střední doba rozsahu je 345 tisíc let. To je velmi pozoruhodné, protože nejstarší lidská lebka byla nedávno předatována na 280-350 tisíc let. Také nejstarší mužský předek byl datován na podobné stáří - 291 tisíc let.

Skutečně to vypadá, že před více než 300 tisíci lety předci moderních lidí zažívali dobré časy. Rozšířili se po Africe a snad až do Evropy a všude po sobě zanechali stopy. V Evropě v neandrtálské mtDNA, v severní Africe po nich zůstaly lebky a v západní Africe dodnes přežila jedna mužská linie chromozomu Y.

http://www.shh.mpg.de/464174/neandertaler-dna-posth

čtvrtek 8. června 2017

Homo sapiens z Jebel Irhoud je starý 300 tisíc let


Několik lidských ostatků archaických Homo sapiens z marockého Jebel Irhoud bylo nalezeno už v šedesátých letech. Další nálezy, převážně opracovaných kostí zvířat, pak pochází z devadesátých a nultých let. Celou dobu se předpokládalo stáří naleziště kolem 160 tisíce let.

Nyní však skupina vědců z Max Plankova institutu provedla přesné datování pomocí termoluminiscence a zjistila, že stáří archaických lidí je neuvěřitelných 300 tisíc let. Do této doby zapadají i další kosti zvířat zde nalezených, ale hlavně velká podobnost lidské lebky s jihoafrickou fosílií z Florisbad, která je stará 260 tisíc let. (Nález z Florisbad je považována ze přechodný druh mezi Homo heidelbergensis a  Homo sapiens a dostal název Homo helmei)

To je převratný objev. Etiopská lebka Omo II, která byla se svým stářím 200 tisíc let považována za nejstarší fosílii člověka se řadí na druhé místo. Neandrtálci, jejichž nejstarší ostatky z Británie, dosahují pouhých 230 tisíc let, jsou tím pádem mnohem mladší než moderní lidé.

https://en.wikipedia.org/wiki/Jebel_Irhoud

úterý 30. května 2017

Nejstarší osídlení Jižní Ameriky

Pod haldami vytvořenými pravěkými lidmi na archeologickém nalezišti Huaca Prieta byly nalezeny nástroje a různé předměty svědčící o činnosti lidí staré 15 000 let. Dosud nejstarší stopy lidí v jižní Americky pocházely z Monte Verde z jižního Čile a byly jen o 200 let mladší. V Monte Verde se však nachází vrstva stará 33 tisíc let, o které někteří badatelé tvrdí, že také obsahuje pozůstatky po činnosti lidí.

V Severní Americe je nejstarším nalezištěm Topper Site v Jižní Karolíně a Meadowcroft v Pensilvánii, obě stará 16 tisíc let. Nedávno však byly v Kalifornii nalezeny kosti mastodontů, které nesou stopy po opracování lidmi, jejich stáří je neuvěřitelných 130 tisíc let.

http://advances.sciencemag.org/content/3/5/e1602778