pátek 16. září 2011

Cizí genetická příměs u subsaharské populace

V subsaharské populaci byly pomocí statistické analýzy DNA nalezeny genetické stopy po styku se staršími hominidy. Tento cizí genetický materiál se oddělil od moderních lidí přibližně před 700 tisíci lety. Současná subsaharská populace ho získala přibližně před 35 tisíci lety a jedná se zhruba o 2% DNA. Není tato studie částečně v rozporu se starší studií z roku 2008, která našla cizí genetické příměsi u evropanů, východoasiatů a západoafričanů. Že by starší studie nebyla sto detekovat cizí DNA u subsaharských populací? Možné to je. Uvážíme-li, že neafričané mají 2-4% DNA od neandrtálců podle studie z roku 2010, a severoafričané mají původ převážně na Blízkém východě, zbývá nám už jediný region bez cizí příměsi DNA - tím je východní Afrika. Na východní Africe je pozoruhodné, že se zde střetávají nejstarší populace z Subsaharské Afriky, spolu s mladšími ze západní Afriky a z Blízkého východu. Je tu tedy směs několika geneticky znečištěných populací. Tato populace logicky nemůže být "bez cizích příměsí". Je zřejmé, že populace moderních lidí bez cizí genetické příměsi neexistuje. Jaký smysl má pak mluvit o cizí příměsi? Není cizí příměs jenom odlišnost od ostatních populací? Toto podezření vyvstává právě v případě, že taková příměs není doložena cizím genetickým materiálem z kosterních nálezů, ale statisticky ze současných vzorků, jako právě v této nové studii z Oxfordu.

Žádné komentáře:

Okomentovat